Přinášíme dva velké rozhovory se zástupci hlavních sponzorů Evropského poháru žokejů 2016, jednatelem společnosti LERAM Milanem Křížem a jednatelem společnosti LOKO TRANS Karlem Jalovým. Obě společnosti disponují vlastními stájemi. Otázky pro oba respondenty byly položeny stejné.

Které koně z vaší stáje uvidíme na Evropském poháru žokejů a jaké s nimi máte ambice, jak vidíte jejich šance v dostizích na mítinku?

Milan Kříž: V hlavním dostihu dne to bude Sinbad, na 1 800 metrů Ventaron a v rámcovém dostihu na 1 600 metrů se objeví také Mandrage. Všichni chtějí  vyhrát a my samozřejmě také, byť to bude velmi těžké.

Karel Jalový: Budeme startovat ve třech hlavních dostizích. V nejdražším dostihu dne bude startovat Ideal Aprroach. Dále bude na 1 800 metrů startovat Jarahi. V Gerschově memoriálu dvouletých koní se objeví Sir Sun. Největší ambice na umístění má právě dvouletý Sir Sun, od toho si slibujeme hodně. U zbylých dvou koní budeme rádi, když se dostaneme na „tabule“.

Startujete se svými koňmi běžně v zahraničí, jak byste porovnal Evropský pohár žokejů s tamními událostmi, jak blízko se jim pražský mítink může přiblížit?

Milan Kříž: Je to poměrně složité objektivně porovnat. V zahraničí na menší dostihy moc lidí nechodí, je tam méně diváků. Oni sází online formou různě po kavárnách a restauracích. Takže co si myslím za sebe kolem atmosféry, tak v Praze byla loni naprosto fantastická. Diváci byli skvělí a žokejové byli usměvaví sympaťáci. Například ve Francii je to prostředí znalejší a kultivovanější, u nás se diváci přijdou na dostihy více bavit. Atmosféra mítinků je rovněž hodně o počasí, je velký rozdíl, pokud svítí slunce a je hezky, nebo prší a diváci si prostě cestu na tribuny tolik nenajdou.

Karel Jalový: Některými aspekty určitě hodně blízko. Pokud se v zahraničí nejedná o ty největší sezónní dostihy s obrovským zájmem, tak je ta divácká návštěvnost poměrně nízká. Většina turfmanů sleduje tyto střední a menší dostihy z přilehlých restaurací a po internetu z domova. Věnují se zejména doprovodnému sázkovému programu. Pokud se nejedná o ty největší dostihy v Anglii a Francii, které sledují desítky i stovky tisíc diváků, tak rozhodně na podobné dostihy typu Evropský pohár žokejů tolik diváků nechodí, jako loni do Chuchle, nebo kolik jich čekáme v Chuchli i letos.  Atmosféra v Praze by tedy měla být lepší jak v zahraničí, samozřejmě opakuji, vyjma největších a nejpopulárnějších dostihů.

Se svou společností LERAM jste jedním ze dvou největších mecenášů Evropského poháru žokejů. Jaká je vaše největší motivace podporovat právě tento dostihový mítink?

Milan Kříž: Celá situace začala poměrně nevinně. Protože nepatřím ani do jednoho tábora dvou znepřátelených skupin v českém turfu a dám hlavně na osobní zkušenost, tak jsem Vaškovi Lukovi a dalším navrhl, pojďme uspořádat jeden dostihový den a hned uvidíme, o co komu opravdu jde. Tak to začalo Cenou zimního favorita, pak jsme se vrhli i na Gombu a začalo nás to bavit. Zjistili jsme, že pořádat a sponzorovat menší dostihové události není ideální, tak jsme se vrhli na projekt o několik řádů vyšší a myslíme si, že se loňský Evropský pohár žokejů vydařil. Už máme něco za sebou, teď se uskuteční ročník druhý, takže si klademe za cíl do budoucna celou akci ještě lépe marketingově prodat do světa. Až budeme mít za sebou dva úspěšné ročníky, tak se takový cíl může daleko lépe plnit. Uvědomujeme si, že přední evropští žokejové jsou vázáni svými smlouvami se stájemi, majiteli a trenéry, takže složení žokejů na našem mítinku má i tato úskalí, ale tohle všechno naše práce obnáší.

Karel Jalový: Pohybuji se v dostizích asi 10, 12 roků a vidím v poslední době kolem sebe určité nešvary, které vedou k rozpolcení tohoto sportu na naší scéně, ať už mezi žokeji, trenéry nebo funkcionáři. Myslím si, že by se měl dostihový sport naopak sjednotit, aby sel lidem co nejvíce zpopularizoval, protože za takové situace do něj přitečou větší peníze, objeví se větší jména, vytvoří se konkurence jak mezi jezdci, tak mezi trenéry, a bude to tak největší možný přínos pro dostihy jako takové. Agentura Lyciano to vzala za správný konec, navíc není s nikým provázána, nemá žádnou historii v dostizích. Vytváří něco nového, čemu my chceme co nejvíce pomáhat. Jedině tohle jednání vede k popularizaci dostihů a může celou situaci nastavit do pozice, jaká bude všem nejvíce vyhovovat.

Porovnejte prosím na naší dostihové scéně Evropský pohár žokejů, České derby a Velkou pardubickou, třebaže je to samozřejmě velmi subjektivní a porovnávat odlišné akce je složité.

Milan Kříž: Cílem projektu  Evropského poháru žokejů bylo, je a bude ukázat českým dostihovým fanouškům a divákům jezdecké umění v podání předních evropských žokejů. České derby je pro mě finanční vrchol české dostihové sezóny a je škoda, že se mu ostatní klasiky proporčně nepřibližují tak, jak je zvykem v dostihově vyspělých zemích. (např. ve Francii derby 1,5 milionu euro, Prix de Diane 1 milion euro). Srovnání s Velkou pardubickou je jen málo možné, jedná se opravdu o odlišné disciplíny. Velká pardubická je hlavně tradiční lidová zábava v podání převážně českých koní a jezdců. Když se v naší zemi řekne slovo dostihy, tak je to ta první varianta, která se laikům vybaví. A my se to snažíme naším projektem Evropského poháru žokejů trochu změnit ve prospěch rovinových dostihů.

Karel Jalový: České derby je srovnávací zkouška anglického plnokrevníka ve třech letech. Derby se běhá v každé zemi, a protože je to jen pro tříleté koně, tak každý kůň takový dostih běží pouze jednou v životě. Maximálně dvakrát nebo třikrát, když ještě zavítá do okolní země. Je to zajímavé pro chovatele, ale pouze ve zmiňovaném tříletém ročníku. Velká pardubická je pravý opak, má sice opravdu velkou popularitu, o kterou se úspěšně stará i ikona pan Josef Váňa, a má opravdu železnou tradici napříč všemi režimy. Ale pozor, je to vyloženě česká, možná československá záležitost, která sice má velké jméno u nás, ale v zahraničí taková akce bohužel opravdu nikoho moc nezajímá. To každoročně dokládá i složení koní a jezdců. Evropský pohár žokejů je podle mě velmi zajímavá událost, na které mohou běhat dvouletí, tříletí i starší koně. Je to přehlídka zahraničních jezdců a celkové dostihové spektrum je daleko širší. Tyto dostihy jsou daleko prestižnější než zmiňované České derby i Velká pardubická z evropského pohledu.

Kdo je pro vás mezi žokeji, kteří se v sobotu sjedou do Prahy, největší osobností, legendou?

Milan Kříž: Svými výkony, úspěchy i lidskými vlastnostmi určitě Gerald Mossé. Je to opravdu velký sympaťák a přirostl nám k srdci tím, že jsme ho mohli poznat velmi dobře osobně i mimo turf na oslavách vítězství v Grand handicapu v Deauville. Měli jsme možnost se s ním a jeho manželkou setkat a strávit společně celé odpoledne, večeři i následné oslavy. Je to velká osobnost.

Karel Jalový: To je velmi subjektivní. Každý turfman a majitel má své oblíbené žokeje, potom i ty méně oblíbené. Všichni žokejové, co se do Prahy podívají, už něco dokázali. Nechtěl bych asi vyzvedávat konkrétně nějaká jména, jsou tam žokejové dvacetiletí, potom ostřílené legendy přes čtyřicet, které měly za svůj život daleko větší možnost získat vítězství. Mám tady z těch žokejů, co se ukážou, jednoho oblíbeného. Není to sice žádný top žokej, o kterém se nejvíce mluví, ale jedná se o italského Umberta Rispoliho, který jezdí zejména ve Francii, ale jak říkám, je to velmi subjektivní. Všichni žokejové něco dokázali, něco umí a jsou tu rozhodně právem.

Co byste závěrem vzkázal divákům a příznivcům druhého ročníku Evropského poháru žokejů?

Milan Kříž: Přeji divákům parádní dostihy s napínavými doběhy. Určitě přijďte v co největším počtu a snad nám bude přát i to počasí. Čím více diváků, tím lepší atmosféra. I loni byla naprosto parádní a sklidila u žokejů velmi pozitivní ohlas, takže neváhejte a nenechte si tuto jedinečnou dostihovou záležitost na našem území ujít. Pokud jít v naší zemi na kvalitní dostihy s mezinárodní účastí, tak právě teď v sobotu do Chuchle.

Karel Jalový: Pokud chtějí diváci vidět na naší scéně během roku něco zajímavého, co jindy neuvidí, tak ať určitě přijdou, protože je tento mítink jedinečný zážitek. Pro diváky, kteří nežijí nějak zvlášť aktivně dostihy a dostihovým turfem, je tam spousta výborného doprovodného programu. Pro děti i dospělé. Snad bude i pěkné počasí a všichni si tu cestu do Chuchle najdou a naše česká turfová rodina se zase o něco rozroste.